Ochráníme váš majetek —
rodinné stříbro díky perfektní
právní pomoci
Zajistíme vám komplexní právní služby při zřízení a správě svěřenského fondu, v oblasti obchodního práva s cizím prvkem, mezinárodního práva a řešení investičních sporů v rámci mezinárodní arbitráže.
Poskytujeme právní služby včetně přeshraničního prvku, vždy na základě analýzy postavení mandanta.
Obchodní právo
Závazky z výstavby, zhotovení díla, IT, finančních instrumentů, úvěrů, koupě věci či nemovitosti. Obchodní právo s cizím prvkem.
Mezinárodní právo
Mezinárodní právo soukromé a veřejné, včetně mezinárodního ekonomického práva a ochrany investic.
Rozhodčí řízení
Zastupování v rozhodčím řízení před stálým rozhodčím soudem i ad hoc, vedení řízení ad hoc.
Svěřenské fondy
Od konzultace a návrhu řešení až po zřízení fondu a nastavení jeho správy v plném souladu s legislativou.
Soudní řízení
Zastupování v civilním a trestním řízení ve všech instancích soudů České republiky.
Správa svěřenských fondů
Průběžná správa svěřenského fondu, poradenství pro zakladatele, obmyšlené i správce fondu.
Sepis smluv
Smluvní ujednání včetně zajištění součinnosti příslušné notářské kanceláře v ČR.
Náhrada újmy
Zastupujeme poškozeného při uplatnění nároků na odškodnění za majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu (např. bolestné, psychické utrpení).
Insolvence
Přihlašování pohledávek do likvidace a v insolvenčním řízení. Zastoupení věřitelů.
Co je svěřenský fond?
Svěřenský fond (často nesprávně označovaný jako „svěřenecký fond“) je relativně novým právním institutem v českém právním řádu. Je obdobou tzv. trustu, historicky se vyvinutého a používaného v zemích anglosaské právní kultury. Jde o inovativní právní nástroj, který je v podmínkách našeho práva uzpůsobený pro dosahování stejných či podobných cílů, které jsou v oblastech anglosaského práva (common law) dosahovány pomocí trustu. Do českého práva byl svěřenský fond zaveden v roce 2012 jako součást nově přijatého občanského zákoníku.
Podstatou svěřenského fondu je správa majetku vykonávaná pro určitý účel a podle předem daných pravidel, která jsou jednak stanovena v zákoně, jednak jsou obsažena ve statutu svěřenského fondu. Zatímco občanský zákoník nastavuje obecný regulatorní rámec, který se použije pro každý svěřenský fond, statut je základním dokumentem fondu obsahujícím konkrétní pravidla pro jeho fungování.
V České republice se svěřenské fondy těší čím dál většímu zájmu a oblibě, a to i navzdory tomu, že jsou ze strany veřejnosti někdy spojeny s určitou nedůvěrou a špatnou pověstí. Často se šíří obavy, že svěřenský fond je netransparentním prostředkem sloužícím k praní špinavých peněz, krácení věřitelů či jiným podvodným praktikám a závadným cílům.
Jakýmkoli rizikům, která by vložení majetku do svěřenského fondu mohlo přinést, lze však snadno předejít tím, že svěřenský fond bude vytvořen s pomocí odborníků, kteří vše připraví bezchybně tak, aby výsledné schéma bylo v intencích platné právní úpravy a v souladu s jejím správným výkladem.
Právní povaha svěřenského fondu
Právní povaha svěřenského fondu je jedinečná. Majetek vložený zakladatelem do svěřenského fondu podléhá zvláštnímu právnímu režimu, který zákon upravuje a označuje jako oddělené a nezávislé vlastnictví. To jinými slovy znamená, že po vzniku svěřenského fondu již tento majetek nemá žádného vlastníka:
- není již vlastnictvím osoby, která svěřenský fond vytvořila („zakladatel“),
- nestává se vlastnictvím osoby, v jejíž prospěch je svěřenský fond vytvořen („obmyšlený“),
- není ani vlastnictvím osoby, která svěřenský fond spravuje („svěřenský správce“).
Z hlediska práva majetek ve svěřenském fondu nikomu nepatří. Nevlastní jej ani sám svěřenský fond. Je tomu tak proto, že svěřenský fond není právnická osoba a nemá tak způsobilost majetek vlastnit. V případě svěřenského fondu nejde o nadaci a nejde ani o korporaci. V tomto ohledu se svěřenský fond vyznačuje určitou exkluzivitou a je chybou ho s nadacemi a korporacemi blíže propojovat a srovnávat.
Majetek umístěný do svěřenského fondu však neleží někde ve vzduchoprázdnu. Svěřenský fond sice nemá vlastníka, ale místo toho má účel. V tomto smyslu svěřenský fond představuje velice specifickou formu účelového určení majetku, kdy říkáme, že majetek je doslova „přivlastněn“ k účelu. Takový majetek je opravdu nezávislý — jeho existence není totiž závislá na tom, že ho někdo vlastní. V tomto smyslu zákon majetek ve svěřenském fondu nazývá nezávislým vlastnictvím.
Majetek ve svěřenském fondu ve skutečnosti ale není bez pána. Nemůže se tak stát, že by si ho kdokoli mohl vzít a nechat. Je pod neustálou kontrolou a správou svěřenského správce, který o něj pečuje a nakládá s ním tak, jak na počátku nařídil zakladatel a jak to vyžaduje účel svěřenského fondu. Povinností správce je chránit svěřený majetek, tedy i vůči každému, kdo by si ho chtěl neoprávněně přivlastnit. Nejpřiléhavěji by se postavení svěřenského správce dalo popsat tak, že jde o zvláštní případ detence.
Podstata svěřenského fondu: Majetek ve svěřenském fondu nepatří žádné osobě, ale patří účelu, pro který byl svěřenský fond stvořen.
Nabízí se pak ale logická a často kladená otázka: jak může majetek podle práva existovat, a přitom vůbec nemít vlastníka? Odpověď je vcelku jednoduchá — zákon to zkrátka umožňuje a svěřenský fond jako specifický případ majetku bez vlastníka výslovně upravuje.
Jak vzniká svěřenský fond?
Zřizování svěřenského fondu je procesem, který je rozložen do několika po sobě jdoucích fází. Vyžaduje přípravu několika dokumentů, včetně statutu svěřenského fondu, bez kterého se žádný svěřenský fond neobejde. Na straně zakladatele pak potřebnou rozvahu a pevné rozhodnutí vyjmout přesně určený majetek ze svého vlastnictví a umístit ho pod zvláštní režim ve svěřenském fondu.
Zakladatel si musí být vědom toho, že k věcem vloženým do svěřenského fondu ztratí vlastnické právo a už nebude mít možnost se k nim dále chovat jako vlastník. Jde o obdobnou situaci, jako kdyby zakladatel svůj majetek někomu prodal nebo daroval. Rozdíl je jen v tom, že při vzniku svěřenského fondu zakladatel nepřevádí majetek do rukou nového vlastníka, ani nezřizuje právnickou osobu, ale převádí ho do autonomního režimu, nad kterým stojí pouze správce. Zákon pro tento převod používá zvláštní termín „vyčlenění“ majetku.
Tímto způsobem může zakladatel vyčlenit jakýkoli druh majetku:
- nemovitosti
- peníze
- cenné papíry
- jakékoli jiné movité věci
- spoluvlastnický podíl
- podíl v obchodní společnosti
Pokud jde o věci, které mohou být vloženy do svěřenského fondu, zákon nestanoví žádná omezení. Není určena ani žádná minimální výše hodnoty majetku, který má být do svěřenského fondu vložen při jeho vzniku.
Dva způsoby vzniku svěřenského fondu
Proces zřízení svěřenského fondu se odvíjí od toho, zda jde o zřízení:
a) Svěřenský fond vzniklý za života zakladatele
Je třeba, aby byla uzavřena smlouva mezi zakladatelem a osobou, která bude správcem svěřenského fondu. V této zřizovací smlouvě se zakladatel zavazuje k vyčlenění majetku a správce se zavazuje k tomu, že se tohoto majetku ujme a že se ujme jeho správy. Proces vzniku svěřenského fondu je v tomto případě dokonán tím, že příslušný veřejný orgán zapíše svěřenský fond do zvláštní evidence svěřenských fondů. Musí tedy dojít k zápisu svěřenského fondu do příslušné evidence, jinak fond nevznikne.
b) Svěřenský fond vzniklý smrtí zakladatele (testamentární svěřenský fond)
Někdy se mluví o tzv. testamentárním svěřenském fondu či svěřenském fondu mortis causa. Zde je třeba, aby zakladatel svěřenský fond zřídil v pořízení pro případ smrti, což bude typicky závěť. Jde o určitou alternativu ke klasickému povolání určité osoby za dědice. Proto také zákon pro tento případ označuje zakladatele svěřenského fondu jako zůstavitele. A stejně jako při vzniku dědického práva, také vznik svěřenského fondu nastává okamžikem smrti zůstavitele. K zápisu fondu do evidence dojde tentokrát až po jeho vzniku.
V obou případech však zakladatel musí před vznikem svěřenského fondu vydat ještě tzv. statut svěřenského fondu. Ten pro svoji důležitost musí být sepsán formou veřejné listiny, tj. notářským zápisem. Bez správně a srozumitelně sepsaného statutu svěřenský fond nemůže fungovat.
Co je to statut?
Je to jakýsi „jízdní řád“ svěřenského fondu. Musí se jím řídit nejen správce svěřenského fondu, ale také všichni další, kdo na svěřenském fondu nějakým způsobem participují.
Důležité upozornění: I sám zakladatel fondu musí obsah statutu respektovat a nemůže ho později přepisovat ani jakkoli měnit. Zakladatel by proto měl dbát o to, aby do statutu vtělil svou jasnou představu o tom, co se má s jeho majetkem v budoucnu stát, určil pravidla, za jakých má být fond spravován, a především aby přesně specifikoval účel, pro který svěřenský fond zřídil.
Pečlivá příprava statutu je nezbytným předpokladem řádně zkonstruovaného svěřenského fondu. Je proto nutné věnovat jí maximální pozornost. Zákon stanoví určité základní náležitosti, které musí statut obsahovat. Je ovšem ve vlastním zájmu zakladatele, aby ve statutu vyjádřil dostatečně jasně svůj záměr, konkrétní motivy, které ho vedly ke zřízení svěřenského fondu, a v neposlední řadě cíl, kterého chce prostřednictvím svěřenského fondu dosáhnout.
Jedině tak bude mít zakladatel jistotu, že vznikne-li později potřeba statut změnit, soud změnu provede tak, aby co nejlépe odpovídala tomu, co zakladatel sledoval.
Proč vůbec zřizovat svěřenský fond?
Svěřenský fond je možné použít zejména pro:
Ochrana majetku
- před věřiteli (např. při podnikání nebo jiných rizikových aktivitách zakladatele)
- před ekonomickými riziky spojenými s eventuálními soudními spory
- před rodinnými konflikty, zejména rozvodem manželství
Mezigenerační předání majetku
Ochrana majetku prostřednictvím jeho vložení do svěřenského fondu se může týkat také samotných obmyšlených v případě, že obmyšlení zatím nejsou dostatečně připraveni a schopni převzít rodinný majetek, nebo pokud je zapotřebí předejít jejich případným sporům v dědickém řízení.
S pomocí svěřenského fondu lze dosáhnout hladkého a kontrolovaného mezigeneračního předání majetku v rodině zakladatele fondu. Svěřenský fond je možné využít namísto tradičního darování nebo dědického pořízení především s cílem zachování integrity rodinného jmění v případech, kdy by se vzhledem k neshodám v rodině nebo nevyzpytatelnému chování obmyšlených mohl rodinný majetek snadno rozdrobit a rozplynout.
Zapojení nezletilých dětí do podnikání
Svěřenský fond může posloužit také k zapojení nezletilých dětí do podnikání v rámci rodiny zakladatele. Např. všechny děti zakladatele mohou být jmenovány obmyšlenými svěřenského fondu, jehož majetek tvoří obchodní podíly v určité společnosti, přičemž později může být určeno, které z dětí bude mít nejlepší předpoklady a schopnosti k tomu, aby převzalo rodinný business.
Další účely
Účelem fondu může být typicky i:
- zajištění odpovídající životní úrovně a finanční stability přeživšího manžela nebo druha zakladatele, popř. jiné blízké osoby
- podpora potomků zakladatele při studiu a zabezpečení jejich kvalitního vzdělání
- péče o handicapované dítě nebo člena rodiny trpícího vážnou nemocí
Kdo je to zakladatel?
Zakladatel je osoba, která je odpovědná za řádné zřízení svěřenského fondu. Primárním úkolem zakladatele je dát svěřenskému fondu život. Po vzniku svěřenského fondu však zakladatel ustupuje do pozadí a veškerou iniciativu přebírá svěřenský správce. Jakmile tedy zakladatel vloží majetek do svěřenského fondu, ztrácí ve svěřenském fondu aktivní roli. Úkolem zakladatele je skutečně pouze svěřenský fond zřídit.
Je důležité znovu zdůraznit, že k tomu, aby došlo ke správnému zřízení svěřenského fondu, zakladatel musí pozbýt vlastnictví vyčleněného majetku a v zásadě i veškerou kontrolu nad ním. Je si tedy třeba uvědomit, že vznikem svěřenského fondu zakladatel o vyčleněný majetek přijde.
Práva zakladatele
Na druhou stranu, sám zákon přece jen ponechává zakladateli některá práva, navzdory tomu, že už mu majetek ve svěřenském fondu nepatří:
- Může svěřenský fond spravovat, pokud tak nečiní sám, ale ve spojení s dalším správcem, který není zakladatelem ani obmyšleným
- Může sám sebe jmenovat obmyšleným
- Může jmenovat a odvolávat správce
- Má právo dohlížet nad tím, zda svěřenský správce řádně plní své povinnosti
- Za určitých podmínek se majetek může vrátit zpět k zakladateli, pokud obmyšlení nebudou mít o majetek zájem nebo nesplní podmínky určené pro jeho získání
Kdo je to svěřenský správce?
Svěřenským správcem je osoba, která spravuje svěřený majetek. Je zároveň jediným, kdo má k majetku ve svěřenském fondu přístup a kdo je oprávněn s ním po celou dobu existence fondu nakládat.
Zatímco zakladatel je nepostradatelný při vzniku svěřenského fondu, správce je klíčovou postavou, bez níž se neobejde fungování fondu. K tomu je správce vybaven velmi rozsáhlými pravomocemi, které ho staví do téměř srovnatelného postavení, v jakém se nachází vlastník.
Pravomoci správce
Správce může s majetkem ve svěřenském fondu dělat v zásadě cokoli, pokud je to užitečné pro účel svěřenského fondu. Také navenek to vypadá tak, že vlastníkem majetku ve svěřenském fondu je jeho správce:
- Správce je veden jako vlastník majetku fondu zapsaného v katastru nemovitostí
- Správce činí samostatně (popř. s dalšími správci) rozhodnutí týkající se nakládání s majetkem fondu
- Vlastním jménem uzavírá smlouvy, které se vztahují k majetku ve svěřenském fondu
Ve všech těchto případech ale musí být uvedeno, že správce vystupuje právě v tomto zvláštním postavení správce, který nejedná pro sebe, ale na účet svěřenského fondu.
Kdo je to obmyšlený?
Obmyšlený je osobou, která má ze svěřenského fondu prospěch, tedy tou osobou, pro kterou je svěřenský fond stvořen. Obmyšlený se nijak nepodílí na vzniku fondu a zásadně ani na jeho fungování (může být však správcem, ale pouze společně s dalším správcem, který není zakladatelem nebo dalším obmyšleným). Jeho starostí je pouze to, aby splnil podmínky pro získání plnění, které mu přiznal zakladatel.
Druhy plnění obmyšleného
Plnění obmyšleného může spočívat buď:
- v užitcích (výnosech z majetku fondu), anebo
- ve vydání majetkové podstaty fondu či její části
Podmínky, za kterých obmyšlenému vznikne právo na plnění, musí být uvedeny ve statutu fondu. Tyto podmínky nelze upravovat dohodou mezi obmyšleným a zakladatelem, ani dohodou mezi obmyšleným a správcem. Je tomu tak proto, že mezi nimi neexistuje žádný smluvní vztah. A také zejména proto, že majetek ve fondu není vlastnictvím žádného z nich.
Kontrolní oprávnění obmyšleného
Obmyšlený má ze zákona k dispozici zvláštní kontrolní oprávnění, jimiž může dohlížet na činnost správce:
- Pokud by svěřenský správce jednal v rozporu se svými povinnostmi a porušoval by pravidla statutu, může obmyšlený dosáhnout např. toho, aby byl správce soudem odvolán nebo aby soud správci nařídil něco učinit
- Obmyšlený má právo požadovat od správce informace týkající se fondu, včetně předložení vyúčtování správy
Jmenování obmyšleného
Obmyšleného jmenuje zakladatel nebo jiná osoba, kterou zakladatel určil. Není vyloučeno, aby zakladatel výběrem obmyšleného pověřil svěřenského správce. V takovém případě by však měla být ve statutu určena alespoň rámcová kritéria, podle kterých má být výběr obmyšleného proveden. Zejména musí být vymezen bližší okruh potenciálních obmyšlených.
Potřebujete poradit?
Uvažujete o zřízení svěřenského fondu? Naši odborníci vám pomohou s kompletní přípravou všech potřebných dokumentů, včetně statutu svěřenského fondu, a zajistí, aby bylo vše v souladu s platnou právní úpravou. Kontaktujte nás pro nezávaznou konzultaci.
Nezávazná konzultaceVýše uvedené informace týkající se svěřenského fondu slouží pouze k obecnému představení tématu. Za případnou škodu, která by někomu vznikla v důsledku jejich použití bez předchozí právní konzultace s námi, neneseme žádnou odpovědnost. © 2026 Dr. Trapl & partner advokáti s.r.o. Všechna práva vyhrazena.
Dr. Trapl & partner advokáti s.r.o. je pokračovatelem kanceláře Dr. Trapl & Partners, advokáti, založené s dr. Stránskou-Trapl v červenci 1990.
Specializujeme se na obchodní právo s cizím prvkem, mezinárodní právo soukromé a veřejné, včetně řešení investičních sporů v rámci mezinárodní arbitráže.
Jsme kancelář, která prosadila užívání 10 pravidel FIS pro chování na sjezdových tratích v ČR. Kancelář je plně digitalizována ve spolupráci s Wolters Kluwer.
JUDr. Vojtěch Trapl je společníkem (Senior Partner) advokátní kanceláře Dr. Trapl & partner advokáti s.r.o., která je pokračovatelem kanceláře Dr. Trapl & Partners, advokáti, založené s dr. Stránskou-Trapl v červenci 1990.
Vojtěch Trapl zakončil PF UK v Praze v roce 1971, se specializací na mezinárodní právo soukromé. Akademický titul JUDr. získal k rigorózní práci „Bernská úmluva o ochraně děl literárních a uměleckých z hlediska stockholmské revize (1967)“ v roce 1972. V letech 1966–1967 studoval na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů Ministerstva zahraničí SSSR (MGIMO), Moskva.
V advokacii působí od roku 1971, jako koncipient v Krajském sdružení advokátů v Českých Budějovicích v advokátní poradně v Prachaticích, od roku 1972 v advokátní poradně č. 6 v Praze. V roce 1974 byl jmenován advokátem do advokátní poradny č. 1 v Praze, specializované na mezinárodní právo soukromé. V advokátní poradně č. 1 v Praze působil do privatizace advokacie.
Jeho specializací je obchodní právo s cizím prvkem, mezinárodní právo soukromé, mezinárodní právo veřejné, včetně mezinárodního ekonomického práva a řešení investičních sporů v rámci mezinárodní arbitráže jak z dvoustranných dohod o ochraně investic, tak i dohod multilaterálních.
Profesionální zkušenosti
Od roku 1976 je rozhodcem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, od roku 1986 do roku 2007 byl členem předsednictva tohoto rozhodčího soudu, působil ve funkci jediného rozhodce, člena rozhodčího senátu a předsedy rozhodčího senátu ve více než 400 sporech tuzemských i zahraničních.
Působí jako rozhodce ad hoc, člen panelu ADR Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky pro .eu domény (ADR Rules and ADR Supplemental Rules and under Public Policy Rules for .eu of the European Commission (EC Regulation 784/2004) a panelu ADR pro domény .cz (podle Řádu pro řešení sporů o domény .cz) (celkem 12 případů).
Působil jako rozhodce ve dvou ad hoc mezinárodních investičních sporech vedených podle pravidel UNCITRAL (Austrian Airlines v Slovak Republic, Final Award on Jurisdiction (October 9, 2009) a Albert Jan Oostergetel, Theodora Laurentius v Slovak Republic, Final Award (23 April 2012), nepublikováno.
Od roku 2000 působí jako expert a člen delegace České republiky na zasedání pracovní skupiny pro arbitráž a mediaci (Working Group II on Arbitration and Conciliation) UNCITRAL, je expertem-mediátorem Hospodářské komory České republiky.
Sloužil jako vrchní rozhodce (Presiding arbitrator) v soutěži 6th Hannover Willem C. Vis arbitration PreMoot (23.–25. únor 2012) a jako rozhodce v soutěži 6th Frankfurt Investment Arbitration Moot Court (18.–22. března 2013).
Vojtěch Trapl se věnuje pedagogické činnosti. Od roku 2004 působí na katedře mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor mezinárodní právo veřejné, od roku 2003 do roku 2007 působil na katedře mezinárodního práva Právnické fakulty Západočeské Univerzity v Plzni.
Členství
Je členem České advokátní komory (ČAK), rozhodcem London Court of International Arbitration, je členem Mezinárodní obchodní komory (ICC) a rozhodcem Mezinárodní obchodní komory (ICC) v Paříži, je rozhodcem Mezinárodního rozhodčího soudu ve Vídni (Vienna International Arbitration Court), rozhodcem Mezinárodního rozhodčího soudu ukrajinské obchodní a průmyslové komory v Kyjevě, členem Švýcarské arbitrážní asociace (ASA), členem Deutsche Institution für Schiedsgerichtsbarkeit (DIS), doživotním členem (Life Member) Indického sdružení rozhodců (Indian Arbitration Association), rozhodcem zapsaným na listině International Centre for Settlement of Investment Disputes (ICSID) za Českou republiku (2008–2014).
Je členem Společnosti pro mezinárodní právo (International Law Society), Ukrainian Arbitration Association (UAA), International Council for Commercial Arbitration (ICCA) (od roku 2012).
Publikační činnost — Sborníky
Institucionální a ad hoc rozhodčí řízení v rámci publikace „Práva a povinnosti představenstva a dozorčí rady akciové společnosti“, Verlag Dashöfer, květen 2001.
Komentář „Zvláštní ustanovení pro závazkové vztahy v mezinárodním obchodu“ k hlavě III, části třetí obchodního zákoníku, v rámci díla „Obchodní zákoník na CD“, Verlag Dashöfer, září 2002.
Komentář k Úmluvě OSN o smlouvě o mezinárodní koupi zboží, Verlag Dashöfer, 2004, část Česká republika a Evropská unie v rámci „Aktuální vzorové smlouvy pro obchodní styk“ (12. aktualizace), Verlag Dashöfer, únor 2007.
Publikace Debt Recovery in Europe, Nomos Verlag Heidelberg, prosinec 2007, kolektiv autorů.
Překlad „Glosáře výrazů a zkratek arbitrážního řízení a ADR“, autor Pierre A Karrer, Association suisse de l’arbitrage, publikováno jako tisk Jednoty českých právníků, 2007, reedice ve spolupráci s Rozhodčím soudem Polské obchodní komory, prosinec 2008.
„Sbírka příkladů z mezinárodního práva veřejného“ Prof. Dr. Pavel Šturma DrSc. a kol., Scripta Iuridica 8, Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Praha, 2009, spoluautor.
The current status of protection scope in CR: outlook on the future, Arbitraż i mediacje, Liber Amicorum, Andrzej Tynel, Sad Arbitrażowy, Warszawa 2012.
Publikační činnost — Články
Schadenersatz beim Verkehrsunfall nach dem tschechischem Recht, Zeitschrift für Verkehrsrecht, strana 397–403, prosinec 2007.
Význam Washingtonské úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany druhých států (1965), liber amicorum Čestmír Čepelka, Univerzita Karlova, duben 2007.
Návrh článků doložky nejvyšších výhod jako výsledek kodifikačního úsilí Komise pro mezinárodní právo, součást sborníku České společnosti pro mezinárodní právo, IFEC, Praha 2009.
Doložka nejvyšších výhod a současný vývoj judikatury a praxe států, Liber Amicorum prof. Milan Bakeš, DrSc., Leges, Praha 2009.
Significance of the Washington Convention on the Settlement of Investment Disputes between States and Nationals of Other States (1965) from the aspect of state responsibility, Liber amicorum Prof. Dr. Čestmír Čepelka, DrSc., Charles University, 2007.
Schadenersatz beim Verkehrsunfall nach dem tschechischem Recht, Zeitschrift für Verkehrsrecht (ZVR, Österreich), December 2007, co-author with Dr. Eva Stránská-Trapl, Pages 397–403.
International Commercial Arbitration — Arbitration in Czech Republic and in EU (actual stage), Liber Amicorum Prof. Dr. Zdeněk Kučera, DrSc., Acta Universitatis Carolinae, Iuridica 1/2008.
Draft Articles on Most-favoured-nation Clause as a result of the codification work by International Law Commission, Publication of Czech Society of International Law, IFEC, Praha 2009.
The Most Favoured Nation Clause in the light of the codification efforts of the International Law Commission and the present trends of international arbitration adjudication and practice of States, Liber Amicorum prof. Milan Bakeš, DrSc., Leges, Praha 2009.
Jurisdiction of Arbitral tribunal under the Austrian-Czech arbitration clause and Most-Favored–Nation (MFN) clause, Czech Yearbook of Public and Private International Law, Volume 2, Prague 2011, (p. 217).
Přednášky v zahraničí
Contribution on notice of arbitration, VIAC — UNCITRAL 2008 Conference, Vienna, 13–14th March, 2008.
The current status of protection scope, outlook on the future, 1st Investment Treaty Arbitration Conference 2011 organized by Ministry of Finance of the Czech Republic, Prague, 20–21st October 2011.
Think Big — Bifurcation of the arbitration proceedings — to bifurcate or not to bifurcate, 2nd Kiev Arbitration Days, Kiev, 16 November 2012.
Jazykové znalosti
němčina, angličtina, francouzština, ruština, slovenština
V letech 1998–2003 studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Současně v letech 2001–2004 studoval doktorský obor hospodářské a sociální dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V průběhu studia se zaměřoval na vývoj v oblasti právní úpravy podnikání a dopravního práva v 19. a první polovině 20. století. V roce 2011 se habilitoval pro obor Hospodářské a sociální dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Po skončení studia se věnoval pedagogické činnosti na Katedře společenských věd a Katedře práva Vysoké školy obchodní. Externě působí na Filozofické fakultě a Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Od roku 2007 externě spolupracuje s advokátní kanceláří Dr. Trapl & partner advokáti s.r.o., od 1. srpna 2012 tuto kancelář posílil na pozici advokátního koncipienta.
Vedle historických aspektů vývoje práva se zaměřuje i na oblast soukromého pozitivního práva v plném rozsahu s důrazem na problematiku českého pracovního práva a náhrady škody obecně.
JUDr. Vít Lederer, Ph.D., je koncipientem a stálým konzultantem v kanceláři Dr. Trapl & partner advokáti s.r.o., od ledna 2026. Jeho školitelem je JUDr. Vojtěch Trapl, advokát.
V roce 2013 absolvoval magisterské studium na PF UK v Praze, kde následně nastoupil do interního doktorského programu se zaměřením na občanské právo. Akademický titul Ph.D. získal v roce 2018, ve kterém obhájil disertační práci na téma „Správa cizího majetku — svěřenské fondy“.
Od roku 2019 působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v pozici odborného asistenta katedry občanského práva. Zde se v rámci svého akademického zařazení věnuje jednak pedagogické činnosti, jednak intenzivní vědecké aktivitě, jejímž výstupem je řada jeho odborných publikací a učebnicových textů.
Jeho specializací je právo svěřenských fondů ve smyslu českého právního řádu. Je eminentním expertem na tuto problematiku a je schopen plně vyhovět všem otázkám spojeným se zřízením, vedením a zejména správou svěřenského fondu.
Profesionální zkušenosti
V letech 2020 až 2024 vykonával na katedře občanského práva PF UK funkci tajemníka. V současné době je členem této katedry jako akademický pracovník. Rovněž působí jako akademický pracovník na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde přednáší zejména základy práva.
S úpravou a fungováním svěřenského fondu se blíže seznámil během zahraničního výzkumného pobytu, který v roce 2019 absolvoval na kanadských univerzitách Sherbrooke a McGill v Montrealu. Do Québecu se neustále vrací. V roce 2025 zde prohloubil úzkou spolupráci s kolegy z akademické sféry a také s odborníky z řad notářů a advokátů působícími v Quebecu v největších právnických kancelářích, které se specializují na trustové právo.
Pravidelně s nimi konzultuje nejen teoretické, ale zejména také praktické otázky týkající se fungování svěřenských fondů, na které česká právní praxe teprve hledá odpovědi.
Získané poznatky a zkušenosti předává formou odborných seminářů, školení a workshopů také českým notářům, advokátům, zástupcům bank a dalším zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti.
Jako národní zpravodaj vybraný za Českou republiku se v roce 2026 zúčastní mezinárodního kongresu pořádaného v Berlíně Mezinárodní akademií srovnávacího práva (International Academy of Comparative Law). V rámci sekce „Trusts in non common law countries / Les trusts dans les pays non de common law“ byl pověřen přípravou národní zprávy o svěřenských fondech v ČR.
Členství
Je členem redakční rady recenzovaného odborného časopisu Soukromé právo. Od roku 2025 je členem stavovské organizace Jednota českých právníků.
Publikační činnost
Monografie: Fiducie a svěřenský fond, Wolters Kluwer, 2021.
Komentář: Občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.). § 3081. Komentář. Svazek VI (závazkové právo — druhá část) — 2. vydání, Wolters Kluwer, 2021.
Překlad: Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL). Výběr z rozhodovací praxe k Úmluvě OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží 2012, Wolters Kluwer, 2012.
Sborník: Právní povaha svěřenského fondu a některé otázky jeho vzniku, In: Pocta Aleně Winterové k 80. narozeninám, Spolek českých právníků Všehrd, 2018.
Učebnice: Občanské právo hmotné, Svazek 5, Díl šestý, Wolters Kluwer, 2025.
Publikační činnost — Články
K rozsahu práv nevlastníka nad svěřenským fondem a iluzi o aktivním zakladateli, Právní rozhledy, č. 1–2/2026.
O svěřenském fondu a jeho neohýbání ve světle jiných právních struktur, Právník, č. 7/2025.
Kdy je svěřenský fond iluzorní, aneb kam se schoval vlastník, když tu vlastnictví je i není?, Právní rozhledy, č. 10/2025.
Svěřenský fond jako zvláštní způsob výkonu vlastnického práva. Jeho výjimečnost a specifika, Zpravodaj Jednoty českých právníků, č. 1/2025.
Svěřenský fond mortis causa — povaha a specifika, Právní rozhledy, č. 15–16/2024.
O principech svěřenského fondu, jeho flexibilitě a unikátnosti, Bulletin advokacie, č. 5/2024.
Svěřenské fondy — bez mystifikací a pověr, Právní rozhledy, č. 1–2/2024.
K významu a neměnnosti statutu svěřenského fondu, Ad Notam, č. 3/2023.
Nezávislé vlastnictví jako zvláštní paradigma v quebeckém a českém právu, Bulletin Advokacie, č. 12/2022.
Scientific conference „The Rule of Law and Mechanisms of its Protection in the EU“, The Lawyer Quarterly, Vol 5, No 1, 2015.
Compensation of Damage in the European Context, In: Rule of Law and mechanisms of its protection: Czech perspective, rw&w Science & New Media, 2015.
Přednášky v zahraničí
Atelier estival consacré aux fiducies en droit tchèque | The Concept of a Trust Fund in Czech Private Law: How Far Has It Deviated from the Model of the Quebec Trust? — Université Sherbrooke, Québec, Canada, 23. 7. 2025.
Jazykové znalosti
angličtina, francouzština
JUDr. Vojtěch Trapl je rozhodcem předních mezinárodních rozhodčích institucí. Působil ve více než 400 sporech.
JUDr. Vojtěch Trapl je zakladatelem a předsedou správní rady Vzdělávacího ústavu pro rozhodčí řízení a mediaci, z.ú. (VURMZ) — instituce zaměřené na rozvoj odborného vzdělávání v oblasti arbitráže a alternativního řešení sporů.
VURMZ sdružuje přední odborníky a nabízí vzdělávací programy, semináře a konference pro právníky i odbornou veřejnost.
Vzdělávací ústav pro rozhodčí řízení a mediaci, z.ú.
VURMZ — nezávislá vzdělávací instituce pro rozvoj arbitráže a alternativního řešení sporů v České republice.
www.vurmz.cz110 00 Praha 1 — Nové Město
Sídlo kanceláře
Dr. Trapl & partner advokáti s.r.o.
Brdlíkova 191/9
150 00 Praha 5
Česká republika
Telefon
+420 606 602 368 (JUDr. Vojtěch Trapl)
+420 608 026 164 (JUDr. Vít Lederer, Ph.D.)
+420 776 844 829 (Bc. Jana Štrbáňová, sekretariát)